Přizřiti
Přizřiti, zřím, zři, zře (íc), zřel, en a ín, ení; přizírati = přihlédati, přihlédnouti, zu- sehen. Jg. — (se) k čemu. P. k věcem. Ms. pr. kut. P. k něčí obraně. Ben. Žal. Dobře se k tomu přizři (na Slov. p. se = přizříti). Plk. — k čemu v čem. Zvláště pak musil k zákonu starému ve svých vý- vodech nejpřilehleji přizirati. Sš. I. 14. — k čemu jak. Nepřizříš-li k tomu sličnou pomocí. Pulk. 34. — na koho. Pozři na mne hříšného. Hank. — o čem. Vypravili, což se stalo bylo, i prosili jsou, aby o tom ráčil p. Pulk. Přizři o sobě. Žk. 454. Přizři, králi, o tom. Smil v. 1310. Přizulové dřevo. Vz S. N.