Psota
Psota, y,f., psí opatření t. j. chudoba, nouze, bída, zloba, nedostatek, die Hunds- noth, Noth, Armuth, das Elend. Příp. -ta. Mkl. B. 164., 165. Psotu trpěti (chudým býti), ve psotě živ býti. V. Adam s Evú p-u trpěl a nás v ni porobil. Hus. I. 184. Mnozí v nadbytku psoty se bojí. Kom. P-tu tříti. Bern. P-tou hynouti. D. P-tu přestáti; z p-ty někomu pomoci. Sych. O p-tě nevěděti. Štelc. P. mu z každého kouta vyzírá. Bern. P. v každém kůtě piští. Baiz. P-ty na lidi uvozovati. Jel. P. nejdéle trvá. Bern., Č. M. 34. Přisahala p., držaci se plota, že nás ne- opustí. Vz o ní Sš. Mor. p. 675. Na kom p., na tom posmech. Mt. S. Psota naveky zle spala, bo jej planá strecha stála; P. sa naveky zle mala, lebo planú strechu mala. Mt. S. 109. Ja si zazpievam, choc ma p. bije (nechť si mám sebe větší nouzi). Pís. slov. 14. Velké p-ty vystrkují kosti. Lb. Kde je p., tam je hřích. Koll., Mt. S. Cf. Pizditi. Chval p-tu jak chceš, nebude nic než p. a nic dobrého. Č., Pk. Okusíš, po čem p. na světě platí. Vz Škoda, Marnotratný, Vyhrůžka. Č. Jest ve p-tě jako ve kvítí. Č. Přivykl psotě jako cikán šibenici. Vz Chu- doba. C. Žádná p. sama není, jedna ráda druhou honí. Vz Neštěstí. Č., Lb.'Není vozu ani koní, jedna p. druhou honí. Prov. Coky p. na stranu, chudoba se žení. Č. Připiš psotě, co chybělo (= přijmi za vděk, vůli za skutek; dal jsem, co jsem měl. Po vyčasto- vání hosta se říkává). C. Potřeba učí dělati a p. Dalibora na housle skřípati. Už musím na psotu vyjíti (žebrákem se státi). Prov. Bern. — P., psí kus, šelmovství, der Schelm- streich , Schabernack. P-ty tropiti. Puch. Nedělej p-ty. Na Ostrav. Tč. — P., m. a f., kdo psoty tropí, čtverák, der Schelm. To je p.! — P., špatní lidé, zběř, laje, luza, das Lumpengesindel. — P., smeti, brak, kal, der Unrath, Auswurf, Satz. Ty ryby jsou samá psota (brak). — P-ty, krupobití, der Hagel. Ros.