Pšenice
Pšenice, triticum. Sv. ruk. 322. Na Mor. místy slove žito. Brt. P. jednozrná, t. mo- nococcum, Einkorn, n., dvojzrná, t. dicoc- cum, anglická či aegyptská, t. turgidum (Rstp. 1757.), drobnozrná starověká, t. vul- gare antiquorum, Moldova (od Molda ve Skotsku pěstovaná), urtobská, francouzská, hladká, horská, letní, Kv. 1869. 112., Osv. VI. 588., Us. Pdl., arabská, Rstp. 1757., astrachanská, 1757., indská, 1708., složená, valašská, vousatá. 1757. Cf. Mllr. 107., 113., List. fil. XV. 166. Aby v srdcích svých duchovní p-ci shromáždili. Št. Kn. š. 4. Není tej p-ce, v kterej koukol není. Us. Tč. Z té p-ce nebude mouka. (Cf. Z toho ječmene nebudou kroupy. Z toho mraku nebude déšť.) Šml. V trh i p-ci prodati. Smil. Pšenička nedbá, zdali pátek nebo svátek. Při dvojím světle nesej pšenice, je snětivá (když svítí slunce i měsíc). U Kr. Hrad. Kšť. Rak a p. zároveň do zrna rostou. Us. Bž. Cf. Sbtk. Rostl. 304., 306., Rosc. 108. Strojní zařízení mlýna k mletí p-ce. Vz KP. V. 663. nn. Hádanka o pšenici. Vz Kvítek, Km. 1886. 785., Brt. D. 160. — P. koňská = oves. Šml. — P. turecká neb saracenská. Ler., Rstp. 1708.