Pšenice, e, pšenička
Pšenice, e, pšenička, y, f., triticum vul- gare, der Weizen. Místy ku př. v Policku: pšence. Kšá. P., strsl. pbšenica, koř. pbch (pcháti), lit. paisiti, pësta, lat. pinso. Mkl. aL. 112., B. 17., 295., 305. (Hý.). P. obecná (triticum), samopše či špalda (t. spelta). S. N. Rolníci rozeznávají co do doby setí p. a) zimní, b) pšenici přesívku (červenou s Hlad- kými červenými plevami) a c) jarní (vousku, vousatou, osinatou p.). Vz více v S. N. Pše- nice anglická. Jhl. Vz Čl. 157., FB. 13., Čl. Kv. 115. Pšenice ozimní (na Mor. žito), jarní (jarka), obecná, složená, polská. Flora, kraví (černýš), jednozrná, Šm., tvrdá, snětivá (mou- řeň), smetivá, bujná, námelná, p. jako dukát, zamlklá (trüber W.). Šp. Pšenice jako broky (= pěkná). U Doudleb. Hsp. Dva a třicet mtuov p. Půh. II. 88. Sedl jako do pšenice (= do rybníka = přiženil se do velikého statku). U Rycím. Msk. V trhu i p-ci pro- dal (i to nejlepší = dobře pochodil). Vz Šťastný. Lb. Tráva bude růsti, pšenička metati. Sš. Mor. p. 768. Že my sa lubeli jako pšenička v klasku. Mt. S. 36. Přehršť, otep pšenice. Us. Mnoho p. vypršelo (vy- padalo) ; pšenici přerostlou požínati. Sych. Všude koukol mezi p-cí. Prov. Není p. bez koukole. Sych. P-ci kropiti; Na černém poli p. se rodí. Šp. — P. katova = lotr. V., Č. Tys pěkná p.! Č. Ten kluk, to je pěkná p. (pěkné kvítko)! Us. Všk. — P. turecká, kukuřice, zea mais, der Mais, Kukuruz. V., Čl. 158., Čl. Kv. 100., Schd. II. 264. KP. III. 397. -- P. lezavá, triticum repens, das Weizengras. Šm. — P., dle Budějovice, něm. Pschenitz, ves u Rožmitála. PL.