PtákPták. Cf. Mkl. Etym. 269., Šrc. 39.—40., Hlb. U. str. XXXIII. (rejstř.). P. na Mor. a Slov. vz : Vtáča, Vtáčacie, Vtáčátko, Vtáček, Vtáčenec, Vtáčenička, Vtáčí, Vtáčicko, Vtá- čik, Vtáčuriatko, Vtáčurienka, Vták. P. pěvci, cf. Brm. II. 2. 120., lesní, 403., zemní, 122. P. stonče, vz Lopače. P-ci drahokamoví, topaza. Vz Brm. II. 450. Už sem ja je opuš- čeny jak ten polní ptak, kery lice ve dně v noci po horach, dolach. Sš. P. 207. Kdo chce ptáky lapati, nesmí mezi ně kyjem házeti než lahodným pískáním lúditi a vna- diti k sobě. 1430. Wtr. Trúba p., co do svojeho hnízda robí. Slez. Šd. Člověk při- rozen jest k dielu a p. k létání. Št. Kn. š. 31. Lepí jeden p. v ruce než dva letiec. Št. N. 261., Minst. 1497. Jaké hnízdo, taký pták. Šd. P. nenese všech vajec najednou; Když p. z klece vynikne, nečekej, by se vrátil. Bž. exc. Když je p., není klec a když je klec, není p. (vždy v nečas). Us. Kšť. Jde-li se kdo dívat na ptáky (v hnízdě jsoucí), musí míti ústa zavřená, jinak by je mravenci sežrali. Val. Vck. P. — mrhák, rybka — chybka (sedláci ptáčníci a rybáři zanedbávají hospodářství). Us. Brt.
