Pučeti
Pučeti (na Slov. pučati), el, ení = bobtěťi, bubřeti, aufquellen. V tomto smyslu se ho nyní neužívá. Jg. — P., pupeny, květ, listí dostávati, vyrážeti, aus-, hervorspriessen, aussprossen, ausschlagen, treiben, sprossen. — abs. Strom pučí. D. Esi zvony zvoní, lebo javor pučí. Sš. Mor. p. 304. Símě pučí. ZN. — odkud. Z lakomství jako z kmene pučí pýcha a nesmírná žádost' úřadův a chvály. Pont. o stat. — čím kde. Símě v zemi neznámou silou pučí. Sš. Mt. 21. Trávník pučí květem. Hdk. C. 51.