Půhon
Půhon, u, m., obsýlka, obeslání ku právu, Ladung vor Gericht, Vorladung, f., citatio in jus. P. z po + hon(iti). Mkl. B. 28. P. jest správne ku právu povolání. Ms. pr. hor. P. jest jednoho od druhého (= jménem dru- hého) komorníkem n. kmetem k súdu vedlé práva pripravení. Vš. 102. Vz o pohonu více v Vš. 5G7. Obeslání první za půhon, druhé za důhon se klade. Pr. P. bylo správné předvolání obžalovaného k soudu (jež se tedy dělo podlé jistých pravidel a zvyků právem vyměřených). Pr. Vz tato pravidla v Gl. 280. P. jest počátek a cesta k soudu. Rb. (Za časů Vš. počalo se vedlé půhonů již i obesýlati, zvláště ke dni úternímu. Pr.). P. na někoho vzíti. V. P. zmeškati. Rad. zv. Vzali p. před stolicí římskou (poháněli se). D. Kdo protivníku p. klade, pohání ho před soudce. Kom. Na p.dává se hojemství. Sych. P. psaný; při svou každý ústně bez psaných p-nů na soudce vznáší. Kom. K vyhlášení p-nu státi. Zříz. z. Původ i pohnaný k vy- hlášení půhonu osobně státi musí. P-ny roz- nášeti, rozeslati. P-ny ku právu někoho po- hnati. Dipl. 1504. Nevloží-li žaloby prve, než jeho pře k slyšení přijde, tedy mu ten p. zdvižen bude = vymazán, neplatný bude. Zříz. Ferd. Někoho z p-nů, ku právu naň podaných, propustiti. Žer. Páni na p-ny za- sedli. Žer. P-em pohnati koho z pychu. Faukn. Jestliže jinač požene, tehdy mu ten p. zdvižen bude. Zříz. Ferd. Kdožkoli by, udělaje p., k svému p-nu nestál, ten p. svůj ztratí. Boč. P. slunečný (poněvadž pohnaného v sobotu za slunce zastihnouti musil); p. potvorný (pro který původ do vězení přijíti mohl); p. podobný (jenž učiněn byl podlé všech pravidel právem stran půhonu vyměřených); p. zatkyně n. zatkyní (který na ty se vy- dával, již žádného statku pozemského ne- měli a byl podoben jaksi listu zatykacímu); p. trhem n. trhový (vydával se též na osoby, žádného pozemkového statku nemající, ale oznamoval se na trhu v městě tom, které nejbližší bylo místu, kde pohnaný se zdržo- val); p. z nářku atd. Vz také Gl. 282. a Žer. Záp. (rejstř., vyd. Bdl.). P. lišil se od žaloby; on byl jen předběžní žalobou, v níž soudu se oznamovala příčina, za kterou kdo koho před soud předvolává. Vz Pr. 1869. str. 205. Pr. P. kliditi, pokliditi. Dch. K p-nu se postaviti. Nepřátelé páně... až ku p-nům útočiště vzali. Sš. J. 161. Pohoní takovým p-nem; Těch p-nóv plný poručník; Aby ti póhonové stáli tak až do prvního sněmu bez jeho škody a práva pohoršení; Aby podlé p-nóv z obé strany bylo odpovídáno i Pu- ška jim a oni Pušce: K p-nu odpovídati; P-ny vymazati; Těch dvú pnú činím poru- čníka Jana purkrabí svého ; Jedny p-ny mají býti jednány s druhými tam v Brně; Zastupuje Martina v tom p-nu, aby Bětce plnil svú polovici; P. bezpravný; Poněvadž p. Sulík p-na p-nem mstí, nemá Jan odpo- vídati; Poklid jsem s nimi o p-ny měl; Před- bor nemá p-nem p-na mstíti; P. proměnil a tak nežaloval, jakož stojí. Půh. I.167., 181., 201., 204, 212., 234.. 309., 307., 328.. 403., II. 161., 484., 515. Ta pohoní Víčka z Opa- tovic úplně týmž pohonem. Půh. I. 165. Ktož pojme komorníka na p.; Komorníku právo dáti 32 haléřóv po cestě sem i tam, doňudž se nevrátí z p-na. Kn. rož. 1., 2. A k svěd- čení póhona právo (= povinnosť) dáti jemu (komorníku) v hradě jedinú večeři a nazejtří jedinú oběd. Kn. rož. 2. P. zameškati. Ib. 3. Když z jednoho chleba mnoho póvodóv na póhon. 1b. 10. Když póvod chce v jednej popravě mnoho jich pohoniti, komorníkóm právo z jednoho mýta všecky sehnati. Ib. 12. Když póvod dá komorníku svój kón, že na něm sněde póhon. Ib. 15. Což by jinak uči- nili, ten p. ztracen. Ib. 18. Móž pohoniti toho, jenž jej z desk vypustil, ač chce se naň utéci p-ncm. Ib. 92. Požene-li z ní po druhé, učiní ten p. na zmatek. Vl. zř 81. P. mine a více o tu věc pohoniti nemůže. O. z D. Poněvadž p. jest počátek a základ všeho řádu soudního, protož o něm prvotně vizme; Jestiť p. správné ku právu povolání. CJB. 377. P. na někoho oznámiti; státi k p-nu n. nestáti, státi k právu svému; p. osobně podati, bráti, p. dodati, vydati, při právě odevzdati; p-nu odpovídati; na p-ech seděti; p. do knih (do register) vepsati, při- jati ; p. zdvihnouti, na někoho vypsati; p-nem někoho z rušeni majetka hnáti; v p-nu škodu opověděti; Půhonové pořádně, jak stojí v rej- střích, souzeni a ne vybíráni buďtež. Pr. Kde není p-nu, tu není nálezu; Půhon k soudu dveře otvírá. Rb. Vz více v S. N., Právo, Žaloba a Pr. 1869. str. 190. a násl. — P. zmateční — zmatek, nepravé obeslání, un- rechtmässige Vorladung, Unklage. D. — P., v horn., das Getriebe. Bc.