Puk
Puk. Ct. Mkl. Etym. 258., List. fil. XV. 171. P. = pupen Rosc. 2., 8., 46., 76., 91. Každý puk tam v růži plnou vzpučí. Čch. Bs. 65. Révový p. Rr. Sb. Krásná jako ruža v puku. Dbš. Sl. pov. VI. 58. — S prvním knírovým pukem nad pyskem. Hrts. — P. = baf, bafnutí. Zapálila mu tabák. Každý p. byl mu sladkým. Kmk. — P. = puknutí, štěrbina, Ritze, f. Kůra stromová má puky. Us. Rgl. — P. = hra v karty, při níž ža- ludsky svršek též má jméno puka a nejvíce platí. Na Plasku. BPr. — P. = ťuk? Puk, puk, pukenečkem, pusť mne, milá, oke- nečkem. Koll. Zp. I. 170. — P. = začátek atd. P. nové osvěty. Čch. Sl. 79. Všecky pravdy této nauky jako v puku zde vynáší. Pal. Rdh. I. 298.