Půlnoc
Půlnoc, i, f., die Mitternacht. P. = doba denní, ve které slunce nejníže pod severním obzorem stojí či v dolejší kulminaci jest, což o 12 hodin později se stává než po- ledne či hořejší kulminace. Vz S. N. O p-ci, před p-cí. Od půlnoci. BO. Až do p-ci čítá; po p-ci; dvě hodiny s půlnoci. D., Us. Co neuspíš před půl nocí, po půl noci nedospíš. C. Hodina před p-cí lepší nežli dvě po p-ci. Č. Pochytali chuapců (chlapců) ve středu s půlnoci. (U Sardic). Sš. P. 572. P. odbila, lépe: hodina půlnoční odbila. Km. — P., sever, der Norden. Vz S. N. K p-ci bydleti, ležeti, jeti, jíti. Us. Vítr mezi západem a půlnocí. Kom. Na p., k p-ci. Us.