Puls
Puls, u, m., z lat. pulsus, tepání tepen, srdce, tepot, nápor žil, žilobití, klepáni. P. jest občasná, zrakem, hmatem ano i sluchem postižitelná proměna v poloze tepen sou- hlasící s obdobným stahováním a roztaho- váním komor srdce. Vz S. N. Der Puls. Udeření pulsu, der Pulsschlag. D. P. líný, tenký, tlustý, Lk., tvrdý, měkký, četný, rychlý, silný, slabý, prázdný, valný, veliký, malý, dutý, stejný, nestejný, mdlý, plný, prázdný, napnutý, pravidelný, Šp., vlnovitý, zrychlený, zváhavělý, zdlouhavý, váhavý, příbytný n. přídatný, přestupný. Lk. P. po- dvojný n. dvourázný (p. dicrotus), při němž v pravidelných obdobách dva rázy rychle za sebou se stanou; p. skočný (p. caprizans), když vždy za rázem silnějším přichází ráz slabší; p. třesavý n. mravenčí (p. formicans), pouhé chvěni tepny; p. myší n. myškový (p. myurus), následuje-li po silnějším rázu několik slabších. S. N. VI. a V. 945. P. ohledati, omakati, Lk., cítiti; p. bije, Šp., tluče rychle, znenáhla, mdle, silně, dlouze, krátce atd. Lk. P. něčí pozorovati. — P., tepna, žíla bijící, tepací, die Puls-, Schlag- ader. Na p. někomu sáhnouti. — P., das Glockengeläute. Kdoby do chrámu po druhém p-su najíti se dal. Gl. 285.