Purkrecht
Purkrecht, u, m., z něm. Burgrecht, das Stadtgericht. — P., zákup, emfyteuse, právo purkrechtní, právo emfyteutické, das Bürger- lehen, slul onen právní poměr, když komu popluží k věčnému užívání dáno bylo, dokudž by poplatek n. užitek za to pánu dával. Vz S. N., Gl. 288. P. koupiti, prodati, NB., Tč. vyplatiti. Půh. I. 350. Byl mi dlužen peníze za p.; Měl jsem ženy své věno na p-tích na tom dvoře v Olšanech. Půh. I. 236., 151. P-tu se držeti. NB. Tč. Vz Mtc. 1875. 150.