Pustina
Pustina, y, f., místo pusté, od lidí vzdá- lené, neobydlené, die Wüste, Wüstenei, Ein- öde, Wildniss, Oede, Heide, wüster, öder Ort. Jg. V p-nu uvésti, V., obrátiti. D. Šel na p-ny. Solf. Obrátí se v p-ny Babylon. BO. Obrácen Jerusalem v p-nu žalostnou. Br. — P., pusté pole, pustotina, poustka, pústka, der nicht bebaute Bauerngrund. Da- roval nám v lese kus p-ny. Berg. Co se pak desátku v p-nách té vsi dotýče. 1535. Vz Gl. 289. — P., něm. Pustin, ves a) u Do- brušky, b) u Vys. Mýta, c) u Vel. Meziříčí. PL.