Puška
Puška. Cf. Mkl. Etym. 268. P. = nádoba atd. Tato ti je, mistře, prvá p. Mst. Roze- dřechu mi s p-mi měch. Mst. v. 86. P. na masť. Msť. v. 137., Sv. ruk. 333. P. s listy. GR. Boží tělo v pušce. Arch. VIL 304. A z té pušky dobyli listu. Hus II. 256. — P. = ručnice. V husitských válkách zna- menala p vůbec zbraně střelné. Hrš. P-ky se jmenovaly : hovorka, chmelík, jaromiřka, pražka, rychlice, trubačka. S. N. XI. 259. P. s náražním zámkem, s taženou hlavní či tažená, se stonkem či stonková, k nabíjení komorou. NA. III. 102.—106. — P. kloubní či číška, die Ptanne. Nz. lk. — P. y, m., os. jm. P. Jan z Kunštatu. Výb. II. 370., 391. — Výb. I. 1059., Půh. I. 257., Arch. VII. 718. 481* Puškařík, a, m., os. jm. Arch. VII. 640.