Pýr
Pýr (v obec. ml. pejr), u, m., pýř (pejř), e, m., f., pýřavka, y, f., pýří (pejří), n., pýříčko, a, n. P., strsl. ??r?, die Quecke, mrus. pyryj, lit. purai (pl.), prus. pure (die Trespe), řec. miQÓq. Mkl. a L. 160. P. = kořeny bylin ku př. drnu odrýpnutého; zvl. kořen rostliny týmž jménem zvané, die Wur- zel des Queckengrases. Rolí změlněná a od pýře vyčištěná se hnojí. Kom. -- P., bylina rolí hubící, zvl. agropyron, die Quecke. P. plazivý (pýřavka, pýřina, Quecke, triticum
repens), psí (t. caninum), obecný (t. vul-
gare), sivý (t. glaucum). FB. 13., Čl. Kv.
115., Slb. 180., Schd. II. 2G2. — P. tru-
skavec, úpor, horohaše, polygonum avicu-
lare, das Blutkraut. Ja. P. n. bejlí vy-
praviti. Reš. P. pole hubí, pařená však do-
bytku chutná a k duhu jde. Sych. Stojím
o tebe jako rolník o pejřavku. U Žirovnic.
Vlk. — P., vlnka, vlna na některých rostli-
nách, pappus, lanugo, die Wolle, Flocken. P. na květu některých bylin. V. — P., pýří na bradě = první chlo.upkv, der Milch-, Flachsbart, das Staub-, Gauchnaar. V. Brada mužská předně pýřím se kryje. Kom. — P., drobné pýří na mladých ptácích. V. Lehký jest jako pýří. Kram. — Pýr, pýř, pýří, pýření, pýřenice, na Mor. pyřen a perňa = popel řeřavý, die Loderasche, Flockasche, glühende Asche. BO. Vz Mkl. aL. 160. Jsa spálen v pýř se promění. Troj. Kde jsou tyrannové: všichni jsou prach a pýří. V. — P. kúdelný, die Flachsflocken. Výb. I. 335.