Pyšník
Pyšník, a, m., člověk pyšný, ein Stolzer. Ctib., Pulk., Výb. I. 464., BO. Pýcha nynie sě ve světě rozmnožila a má mnoho synóv, jenž sú pyšníci, nad nimiž luciper kraluje. Hus. L 75. Smilníci, lakomci a p-ci. Hus. I. 68. P-ci svú pýchu ukazují na rúše, na pyš- ném chodu; Luciper jest nad p-ky králem. Hus. I. 123.