Pytati
Pytati scrutari. Ž wit. 63. 7. — co od koho. Šecko dobré od tebe pytám. Mor. Brt. Prečo já to od vás pytám. Kyt. — čeho. Těch měst pytaj. Mst. v. 18. Pri studni stojí a vody pytá. Slov. Rr. MBš. — si čeho. Keď si pytám vody. Kyt. 1876. 18. — se čeho (jak). Hvězd se pytá šepo- tavým slovem. Kká. Pytaj se tetky Kyt. Pytám se vás, páni milí. Sš. P. 175. — se od koho. Naše dievča sa pytalo od ku- chára, čo len kľúčovou dierkou poluknúť na ten tanec. Dbš. Sl. pov. I. 53. — o čem od koho. Nebude potřeba o tom p. od ji- ných, kde je. Hr. ruk. 143. — se kam. To se pytá na světlo (dere?). Zbr. — s dvěma akkus. Mě družku (družkou, za družku) pytala. Laš. Brt. D.