Pytel
Pytel, tle, pytlík, u, pytlíček, čku, m. Vz Mz. 286. Na Mor. měch, der Sack, Beutel. P. chmelničný (na chmel, žok), na mouku, na obilí, mlýnský (prašný, moučný, mly- nářský). Jsi červená jako mlynářský pytlík (pytel). Jg. Dáti pytlík k mlýnu; p. připiati, přitáhnouti; p. na špicování (český, německý). Vys. P. na peníze (měšec); nacvakovaný, mastný pytlík; To řeže do pytlíku. Us., D. Vlastní pytlík má (= bohatý). Kom. P. ko- žený (koženec), V., na prach, D., Čsk., na vlasy atd. Us. P. od mouky. Er. P. 286. P. k cezení, procezovací, der Filtrirsack, Pta., k stáčení (laloch), der Füllbeutel, -sack. Suk. P. v horn. calovka, knechtovice. Šm. Pytlí- ček v kostele, der Klingelbeutel. Hý. Úvazek, motouz u pytle; jehla, plátno na p. Šp. P. obilí, mouky, bramborů, ořechů, peněz, BO., práva, naděje. Š. a Ž. S pytel = co se do pytle vejde. Us. P. na led z papíru perga- menového. Cn. Pytlem dáti = ze mlýna upráše ho vyhnati, Ros.; výhosť dáti zvl. milovníku. Ros., Dh. 127. Jestliže ona jemu pytlem dá. Ler. Odpověď pytlem vzíti (ne- , příjemnou odpověď dostati). V. Ten Člověk je p. dobroty. Us. Pytle vázati; do pytlů dáti, měřiti, sypati (žokovati: vlnu, chmel). Šp. Nosič pytlů = 1. kdo pytle nosí; 2. osel. D. Vrahové otců s hady do koženého pytle zašiti a do vody potopeni bývají. Kom. Ne- styď se, není to v pytli. Us. Chtějí toliko, aby svůj pytel naplnili, do jiného třebať čert naprášil. Reš. Toť se s tím zrovna p. trhá (jest toho mnoho); Obchod s pytli; Ten má moudrosti plný p.; On má důvěry plný p.; Běhání v p-li; Dobrou noc, p. blech na pomoc! Dch. Která poctivá děvečka dá groš bílý do pytlíčka. Sš. P. 740. Na toho už čert p. šije (umře). U Poličky. Je tam tma jako v ranci, v pytli, ani čert by ne- vylezl. U Rychn. Voní jako rasův p. (smrdí). Us. Msk. Povždy u nich více na p-li než v p-li. Šml. Kouká jako 5 krejcarů z p-le. U Rychn. Hsp. Má smích a pláč v jednom pytlíčku (hned se směje, hned pláče). V Po- licku. Kšá. Pán Bůh požehnej pytlíček ko- ženej. U Nách. Dř. Nacpi do režného p-le samé dukáty, neuděláš z něho hedvábný. Hnš. Pytel přítel, kapsa strýc. Sk. Do svého pytle honiti; Nešij pytle hedvábím; Až by se z pytle vyhrozil (vadivý). V. Draho do pytle, draho z pytle (podlé věna obvě- nění); Žebrácký p. nositi. Vz Žebrota. Č. Děravý p. Vz Marnotratný. Jest z téhož pytle. Vz Stejnosť. Č. Svázati je do jednoho pytle (jsou si rovni). Kšá, Pyšní se, že má nový pytel na maso (nový oděv), vz Pyšný. Prázdný p. nestojí; Pytlem praštěný, ude- řený (měchem ud., vz Hloupý). Č. Udeřil osla přes p. (o zámince ku trýznéní hlou- pého trpitele. Dch.). Mnoho domnění do pytle se vsype, ale plný nebude. Domnění (zdání, podezření) mnoho v pytel vchází. Domnění lidských mnoho se vejde v pytel. Víc zmůže s hrsť moci, nežli s plný pytel práva. Lepší hrsť jistoty nežli pytel naděje. Nemůže se sídlo v pytli tajiti. Marnosť a bláznovství jako šídlo v pytli zatajiti se nemůže. Zajíce v pytli (v měchu) koupil. Když prase připovědí, jíti po (= pro) ně hned s pytlem. Jako pytel děravý nenasy- ceni jsou. Obratný jako sochor v pytli. Tancuje jako sochor v pytli. Kšá. Svině pytel najde u mošna lotra. — P., vz Ne- laskavec. — P., pytlík, a, m., člověk hloupý, nečilý, neobratný, ein plumper Sack. Us. Dch. Tys pytlík! Us. Bezedný p. = nena- syta, der Nimmersatt. Us. Kšá. — P., šourek, der Hodensack. Jád. — P., slepé střevo, der Blinddarm. Ms. bib.