Pytel
Pytel. Cf. Mkl. Etym. 270, Šrc. 126. P. hrubý, hustý, konopný, vlněný; pytle pře- rovnati, vyprázdniti atd. Šp. P. záchranný, zachraňovací, Rettungssack, m. Tlm., NA. P. saku (sakovina). NA. IV. 120. Dítě jako p. (těžké). Dch. Jest jako brány do pytle (neohrabaný). Us. Vk. U ženských vždy více na pytli než v pytli (na zevnějšku). Šml. Nekupuj podlé toho, co stojí na pytli. Šml. Pytlem dostati, někoho uhoditi, po- prášiti (= výhost dostati, někomu dáti). Us. Rgl., Jrsk., Čern. Zuz. 109. Musí ho ke všemu tahat, jako z pytle (o líném). Us. Řekne-li někdo: Já se bojím, radí se mu žertem: Vlez do pytle. Us. Kšť. Nic v sobě zatajiti nemůže, ale jako šídlo z pytle se vším na trh jede. Pož. 128 Věc nezůstane v pytli (tajnou). Kmk. Svázat je do jednoho pytle, bude vždycky stejný na vrchu (oba nestojí za nic). Us. Hnšk. Děravého pytle nenaplníš a lakomci se nedodáš. Us. Bž. Letí pán na pytel (čti zpět). Brt. — P. = černé mračno. Us. Olv. — P. = les u Plzně. BPr.