R. střední
R. střední (medium), když podmět činným a spolu trpným jest, když podmět rovnou měrou jest i původcem i cílem činnosti anebo, že podmět ani činným ani trpným nejsa ve stavu nějakém jest: chválím se, myji se; bojím se, hořím, kvetu, odpočívám (Bž. 166.). Vrací-li se činnosť podmětu zpět, je-li pod- mět výroku spolu i jeho předmětem, tudy činný i trpný, vynáší se rod střední formou činnou se zájmeny se, sobě, si. — Pozna- menati sluší: 1. Mnohá časoslova jsou z po- vahy své rodu středního tak, že se jich nikdy bez zájmena zvratného neužívá. Sem patří zvl. časoslova duševních pohnutí, která v mysl zpět působí: bojím se, lekám se, stydím se, štítím se, divím se, raduji se, modlím se, směji se atd. — 2. Přechodná časoslova při- jímají k sobě zájmeno zvratné: a) když pod- mět spolu i předmětem činnosti jest: bráním — bráním se, zastavím - zastavím se, zdržím — zdržím se. — b) Když moc a význam, časo- slov nepřechodných na se berou: beru co — beru se do dalekých zemí; strojím co — strojím se do Prahy; cítím co — cítím se atd. — c) Když se s předložkami do a na složí znamenajíce, že se podmět něčeho účastna činí: volám — dovolávám se; piji — napiji se. — d) Když se vyjadřuje, co podmět v pro- spěch svůj obrací: rozmnožím—-rozmnožím si, vedu — vedu sobě statečně. — e) Když na se berou moc a význam vespolnosti (v. reci- proca): biji koho — biji se s kým, soudím koho — soudím se s kým. — 3. I časoslova nepřechodná přijímají k sobě zájmeno zvrat- né: a) když význam svůj mění: utíkám — utíkám se, scházím — scházím se. — b) Když se k tomu ukazuje, že z činnosti časoslova jednoduchého vyrostá. Jdu — ujdu se, lezu — rozlezu se, běhám — uběhám se. — c) Je-li řeč o tom, co se vůbec sbíhá: chodim — chodí se, spím — spí se. Zk. Skl. 591. a násl. Vz Časoslovo.