1. Rád
1. Rád. Komp. radše, Moravci řkou obu- těji radši, Čechové dobří raději, okolo Pern- šteina říkají rajši Bl. 275. R. = ochotně. Rád to chci zpósobiti. Kar. 115 — R. = s libostí atd. R. to slyším, věřím; Neví, co by ráda. Us. Čo nebolo, to byt môže, len sa majme rádi. Ps. sl. On ťa má rád, dyž ťa ešče nemá. Brt. L N. II. 72. Mějte se tu rádi (= s Bohem); Ať nás mají rádi (ať nám dají pokoj)! Us. Tkč. Mnozí rádi by české knihy zatratili. Št. Kn. š. 3. (4., 7.). Sv Prokop nechtě rád opatem býti. Hrad. 8. a. (Vz List. fil. 1886. 411). Co rádi či- níme, to rádi mluvíme. Us. Bž. Krt v do- brých lukách rád ryje, vlk na ovce rád vždy vyje. Alx. — jak. Měli se rádi, až k smrti, Sá., nad míru, Dch., ukrutně. Us. Má ho rád jako pěsť na tváři, jako jiskru na ruce, jako sůl v očích, Lpř., jako pa- zdeří v prdeli, Us. Holk., jako své vlastní oko v hlavě. Dch. Ráda tě mám ako tá kalina slnko a rosičku. Bl. Ps. 12. Má ho rád jako valach hříbě, jako kocour koťata, Us. Tkč., jako vodu v žaludku, jako zajíc buben. Us. — R. čemu býti. Sú rádi ho- sťom; Zastřelil sem korotvu, tej sem byl radši než zajícovi. Us. Brt. D. Takť by rádi byli jich dobrému jako tvému. Št. Kn. š. 87. (69., 156) To jsem tomu nerada. Us. Byli jsme jim rádi poznavše jich dobrý úmysl k nám. Har.— R. bych s infiniti- vem. To bych se nerad dožrať; Rád bych pomocť; Rády by to dostať. Val. Brt. L. N. I. 225 (II. 357.). Rada bych sa vydať, ale ma nik' nechce. Sl. ps. 327. — R. = oby- čejně. O čem se večer mluví, o tom se rádo snívá. Us. Tkč. — Kompar. Roky jdú a krasa sa pominie, preto každé dievča radšej za muž ide. Sl. ps II. 1. 72. Radše bez božie milosti budú; Radějše; Každý měl by raději s pravdú odsúzen býti, než .. Št. Kn. š. 30, 80., 20. Radějšé přinutkej je Ib. 149. 22. Máme sě radějšé domnieti, že . . Hus II. 270. (I. 371.). Malují v do- miech zlé radějšie nežli dobré. Hus I. 371. To život rozmnožovalo raději (= spíše) než zmenšovalo. Kom. Lab. 116.