Rádce
Rádce, e, na Slov. radec, dce, m., der Rathgeber. V., BO. Radcím býti; Zlá rada rádci nejhorší. V. Takového r. maje. Kom. Křivého rádce se zprostiti. Sych Dobrý r. za boha. Pk. Více rádců více rady. Pk. — R. z povolání, der Rathsherr, Rath. V. I poče král rádci tázati. St. skl. V. 4. R. tajný. Aqu.