Raditi
Raditi, radím (zastr. razi, razu), raď, dě (íc), il, děn a zen, ění a ení; radívati = radu dá- vati, rathen, anrathen; se == rady hledati, radu bráti, sich berathschlagen, um Rath fragen, zu Rathe ziehen. Jg. — abs. Mívej, radímť, jazyk za zuby. Prov. Dělati, jakž jiní lidé radí. V. — komu (co jak). Vší pilností a opravdové někomu r. V. Komu nelze r., tomu nelze pomoci. Ros. Chci ra- diti všem bez studu. Kat. 2610. Tehda mlad byl a sobě r. tu chvíli nemohl. Půh. II. 220. Nedal si r. Us. Dch. Jiným radí, sám neví co dělati. Vz Všetečný. C. — k čemu (jak). Prosi vás, raďte mi k tomu. Kat. 3116. Takéž já málo r. tuto uměji k tvej ctnosti. Smil v. 93. Co-li ty mně k tomu radíš? Výb. II. 34. Raďte mi k tomu, ku koum já mám hleděti. NB. Tč. Dobrák k pokoji jen radí, špatný člověk rád se vadí. Přísl. Tč. Kněžie, kteří radí k válkám a nekáží ku pokoji, jakož písmo velí. Hus. I. 158. K odci- zování zemí r. Zř. F. I. B. XIII. K mon- archii s velikou pilností radil. V. Oni k tomu radí. Br. Radiž každý k řádu, k pokoji. Smil v. 49. Každý rádce chválí to, k čemu radí. Br. — Jel., Ros., Solf., D. — od čeho. Raď (zrazuj) od nich súsedám svým. Výb. I. 685. — V., St. skl. — komu, se o kom, o čem. Musil také u jiných osob o tom r. se. Sš. L. 3. Ten kniezi o bratřích vše zle radieše. Dal. A méščené s hostmi o nich se radiechu. Dal 167. (102. 28). Na dvě hodiny o věcech se radil. Vrat. 154. R. někomu o hospodářství. B. Němc. — s inft. Vinici hradbou opatřiti radí. Sych. Radím vám k Bohu míti poslušenství. Troj. Razi vám v nich čísti. Št. N. 1. Kdyby kdo louky k projíždce dlážditi radil, kdežby pak seno brali? Prov. — aby. V. Radil, abychom poslušnosť zachovali. Sych. — se čeho, koho = s kým. Us. u Přerova. Kd. Bolo sa ti raditi dobrých ludí. Zpěv. 106. Šla jsem k přísežnému a radila jsem se jeho. NB. Tč. 198. Neb se jí zas takto radí. Dh. 103. Raditi se budou modl a kouzedlníkův. Br. Mysl u vyhledávání věcí rozumu se radí. Kom. — se s čím, s kým: s rozumem, Kom., s samým sebou, V., s Vaňkem (utéci). Us. — Dal., Stele. — se s kým oč. Let., J. tr. Potom o zhoubu životů se radili. Kom. L. 72. O to smyslně sě radíchu. Kat. 2428. Radil se o to se mnou, Ros., o válku. Br. — k čemu proč: z dobré vóle. Št. N. 302. — koho nač. A zda tě črt na to radil? Smil v. 663. Na to se radili. Vc. Strč. d. pr. 16. — se s kým v kom, v čem, kde. Radil se v té věci se mnou. Ros. Radil se v rozdíl- ných odborech rady. J. tr. R. se v přátelích, v dskách, v nálezích. (Vš.). Na faře mu tak radili, by byl ten hrob otevřený. Sš. P. 90. Vz R. se o čem. — se přes co, šp. m.: oč, o čem.