1. Rádný, radný, radní
1. Rádný, radný, radní (rádní, Zlob) = k rade náležející, Rath-, Raths-. Rádná (radní, D.) osoba. Bl. Radní pán (na Slov. radný), V., Kom., radný dům (rádný, Bl.), radní dům. V., Kom., rádní světnice, Sych., radní světnice, kniha, sluha, písař, D., pokoj, Har., radná světnice, Star. let., radní místo. Ros., šatlava. Er. P. 487. Radní posel, pro- tokol, J. tr., zapisovatel, protokolista, sekre- tář. Šp. R. muž (vir consilii), čas (rady), BO., světnice, Bart., múdrosť. ZN. Sediechn v radném sboru (in concilio). ZN. Radní pán jest obecného dobra služebníkem. Pr. Radní páni jsou moudřejší, když jdou z rad- nice, než když jdou nahoru. Č. — Radní, ího, m., subst., der Rathsherr. Jeden z rad- ních. V. Dvorský r., der Hofrath, obecní r., der Gemeinderath. J. tr. Přední radní. D. Náměstek radního, Šp.; r. zemského soudu, městský. J. tr.