Radostný
Radostný; radosten, stna, o — radosť působící, Freuden-, freudig, erfreulich, freu- denvoll, freudenreich. R. slavnosť, vytržení, D., list. Troj.,, den, novina, památka,, věc, příchod. Ros. O r-ná novina, přišla k němu Maria. Sš. P. 2. R, někomu. — R., radosť mající, cítící, freudig, froh. V. R. mysl. Dch. Radosten byl a všecka čeleď jeho. BO. Roz- létnu sě radosť po vsiej zemi, po vsie zemi od radostnej Prahy. Rkk. 33. — z čeho. Král r-sten byl z toho. Let. 112. I byl z toho radosten veškeren lid. V. A z té smlouvy radostni byli s obou stran. Tur. kron. — čím. Skrze to jeden druhého dobré vida, tak jeho dobrým, jako svým radosten bude. Št. I by tiem král radosten. St. skl. IV. 251. — Výb. I. 1131. — čeho. Toho běchu velmi r-stni. St. skl. IV. 188.