Radovánky
Radovánky, pl., f.. Freudenfest, Jubel. V Praze drží r-ky. Ros. Na něčí r-ky se dívati. Gníd. Učinil jim r-ky (hody). Háj. R-nek účastný. Sych. Z mé duše, bludné ovčičky, učiň své radovánky. Sš. P. 74, Radovati, radovávati se, sich freuen, erfreuen, frohlocken, froh sein, jubeln. V. — abs. Sliby se slibují, blázni se radují. Prov. Neraduj se, ještě mnoho vody uteče. Vz Výstraha. Lb. — čemu: válkám, Flav., dobrému Št. Pro svoj zisk r. sě bude smrti člověčí. Št. N. 95. R-li se příkoří sobě uči- něnému. Sš. Sk. 19(5. R. se bude ženich mladé nevěstě své. BO. Raduje se pravdě ZN. Krása tělesná rovnému se raduje. Mudr. Každý druhého štěstí se raduje jako svému. Št. — Chč. 302. — k čemu. K zvuku houslí se radovati. Chč. 301. A k těm radostem se raduješ. V. — na čem. Pešín. — nad čím. Raduje se nad ní. Br. Nad tím se ra- duji. Žer. L. I. 146. Láska neraduje se nad zlostí. Hus. I. 163. - Zk., ML, Sš. Sk. 183. Tato vazba jest tedy dobra, ač ji někteří za špatnou mají. — v čem, kde: v odpo- činutí, Jel., v Bohu. Št. li. se v srdci. Alx. Jestliže srdce raduje se v tom. Chč. 614. Nyní se raduje v nebi s Kristem pánem. Sš. P. 739. — Troj., Br., Reš. - z čeho. Ra- duji se z tvého zdraví. Ros. Aby se mohl r. z jeho krásy. Er. P. 298. R. se ze štěstí. Jg. I. 58. Bude se r. z jeho radosti. Hus. 1. 43. Z toho se radujem, že padla robota. Sš, P. 513. — Háj., Br., Flav., Sych. — čím. Radujeme se tím, že s vámi rozmlou- váme. Sych. R. se radostí, Stav. sv. 1523., Sš. Sk. 60., velikú radostí, Pass. 121., Br., odpuštěním hriechov. Št. Kn. š. 234. — se kdy. Radujeme se v tomto novém roce. Er. P. 45. — se nač (co přijde, se objeví; r. se čemu, z čeho, nad čím atd., co jsem dostal, co již je). Tč. R. se na svátky (těšiti se na ně). Us. — proč. Pro něčí odchod. Sš. J. 224. Pro spravedlnost' pomsty radujme se a nikoli nerepceme proti Bohu. Hus. I. 228. Vz R. se čemu. — s kým, s čím. Ra- dujte se se mnou. Ros. On se s tím raduje (těší). Ros. Jakož slúžie sobě všichni údové, též ty raduj se s tím, jemuž jest Bóh dal zvláštní dar.Hus. I. 177. — V., Háj. — adv.: náramně se r. V. — že. Radoval se, že vy- hrál. — přes co, šp. m. dobrých vazeb výše uvedených. — Strany vazeb vz Těšiti se. Řadovati. Bažant řaduje (sedá na strom), veverka raduje (po stromě rychle leze). Us. Dch. — s kým, zechen. Řadoval (pil) s ním až do bílého rána. Sych. Konšelé s lidmi nevážnými obecenství míti a ř. nemají. Kol. 3. Radověrný, gerngläubig. Šm. Radovesice, dle Budějovice, něm. Rado- wesnitz, ves v Kolínsku. Vz S. N. Radovít, a, m., jm. muž. Radovky, pl., f., hody před úvodem, das Mahl bei dem Kirchengange der Wöchnerin. Us.k Bavorsku. Cf. Radovánky. Řadovní peníze, die Abgabe der in Reihen aufgestellten Buden. Ř. peníze od lidí přespolních. 1712. Gl. 291. Řadovnice, e, f., pijačka, die Zecherin, Zechschwester. D. — Ř., u pekařů, lopata na vážení chleba do peci řadou, die Schiesse, der Brotschieber. Us. Dch. Radovník, a, m, hodovník, der Froh- locker, Schmauser. Hus. — R , u, m. radostník (koláč). Na Slov.