Rachotiti
Rachotiti, il, cení; rachotívati, rumpeln, poltern, rasseln. — abs. Rachotí tu myši. Us. Vůz, hrom rachotí. D. — čím: stolem, stolicemi, nářadím. Us. — kde. Rachotí po nebi třesk. Puch. Když zlá se vášeň zmohla po národu, po vlasti bouřným on r-til hro- mem. Sš. Bs. 48. — se. Hrom se rachotí. D.