Rákos, rokos
Rákos, rokos, u, m.; r., i, f., rákosí, rokosí, n. Příp. -osb-. Mkl. B. 327. R., trest, třtina, palach, palaší. Rákos obecný, phragmites communis, das Schilfrohr. Vz Čl. 154., FB. 11., Schd. II. 267., Slb. 132., 168. R-sím pošiti (rákositi), zarůsti (zaráko- siti se). R-sím zarostlý rybník. Us. li. se- kati. Ó křehký rákos se opírati. Dch. Píšťala z r-sí. D. Snadno v r-sí píšťaly řezati. Us., Šp. Kdo v rákose sedí, snadno mu píšťaly řezat Vz Bohatství. Lb. Sedí v rákosí. Vz Blahobyt. Č. — R. na nástroje. R. pepřová", španělská, rotan. Kh., Schd. II. 269. — R., skřípina, sítí, scirpus, na Mor. šáší, die Binse. V. — R. cukrový (třtina), saccharum, das Zuckerrohr. Har. — Bakosí, spartum, genista, der Pfriem. V.