Ráno
Ráno, adv Mkl. Etym. 273. Práce da- řívá se krásně, vstaneš-li hned ráno časně. Sb. uč. R. vstav pracuj, sic jinak bys zas ležel. Hkš. Kdo se r. směje, večer pláče. Us. Noc chval ráno a den večer. Brt. exc. — R., subst. Za rána se staral. Us. Když už bylo na r. Er. P. 487. Od bílého rána neměl nic v ústech. Šml. Nedospí rána (má krátké spaní). Jako od večera do rána (krátce). Us. Tkč. Za rána za rosy nejlepšie sa kosí. LObz. XVII. 149. Do čeho r. vstává? Do starších et. Brt.