Ráno, raníčko, raňoucko
Ráno, raníčko, raňoucko, adv., časně. zeitig, frühzeitig. Žel mi, že jste tak r. přišli (dřív než jste měli přijíti). Dal. Za rána se staral (= v mládí byl pilen, nyní se dobře má). Vz Pilný. Lb. Čo se ráno ohýbe, to se lehce pohýbe. Na Slez. — R., brzo po noci, Morgens, in der Früh, früh. Velmi r. V. Kdo ráno vstává, tomu Bůh dává. D. Na nedělu raničko vychodilo slunečko; Vyskočilo slu- nečko skoro ráno raníčko; A když ráno raňusěnko drobný dešč padá; Skoro rano raňusěnko rosenka padá. Sš. P. 21., 24., 207., 332. Vstávej časně ráno, bude ti dáno. Dch. Hned raníčko. Bl. Staň děvečko, staň ra- níčko ; Budívej nás ráno, ej ráno raníčko, než vynde slunečko. Sš. P. 564., 734. A velme ráno jeden den z téhodne po sobotě přišly jsú k hrobu, když slunce vzešlo. Hus. II. 134. Kdo ráno vstává, Bůh mu požehnává. Vz Pracovitosť. Ráno učí se sladko. Pk. Kde ho ráno postaví, tu ho večer najde (lenoch). Č. - R., a, n., subst., jitro, der Morgen, die Frühe. Dá-li Bůh rána dočkati. Sych. Z rána i z večera. BO; Hýřiti do bí- lého rána. Sych. Po zahradě za rána cho- dila a na jasný nebe pohlédala; Z rána tra- věnka zelená; Jak bylo na ráně, hosti se
schádzajú. Sš. P. 311., 521., 779. Kdo z raňa
pracuje, Pambu ho miluje. Na Ostrav. Té.
Vstávej jenom z ranička, budeš dycky zdra-
víčka. Na Ostrav. Tč. Od rána až do ve-
čera pracovati. D., V. Hned po ránú se vadí.
Budu jí líbávat ruce každý ráno ; A když
bylo za rána, na Kačenku volala. Sš. P.
221., 178. Kam pak tak po ránu? Us. Z rána
vstáti. Us. Kdo z rána políhá, na večer po-
bíhá. Vz Mládí. Lb. Z večera kvas, z rána
rada. Ros.