Ratiboř
Ratiboř, e, m., mě. a knížectví v prus. Slezsku, něm. Ratibor. — R., Rathoř, Rad- boř, ves v Kolínsku. — R., Ratzeburg, kní- žectví náležející k volkovčvodství meklen burskému. — R., hl. mě. Lauenburska. - R., ves a) u Sedlčan, b) u Vsetína. Vz S. N., Tk. I. 622. — Ratibořan, a, m., pl. -né. — Ratibořský, ratiborský. R, knížectví. Žer. Záp. II. 116.