RázRáz =
udeření. R. kladiva, Včř., lisovní, Pressstoss, Šp
., tepny, blesku, Kká., větru, Dch., hmot při setkání se jich, vz MS. 39., pružný, nepružný, soustředný či centralní, výstředný či excentrický, přímý, šikmý; směr rázu. ZČ. I.
260., 256 , 257.
— R. vody. ZČ. I
. 342. Rázy vycházející páry, Schläge des Auspuffdampfes. Šmr. 147.
— R. =
jednou. Byl sem tam ráz. Lepší ráz chvála Bohu, než dvakrát dá-li Bůh; Majú raz tolik. Brt. D. 260. Kúříme (topíme) dva razy dňa. Mor. Brt. D. Ráz
— dva, Eins
— zwei! Commando. Cf. Brt. D. 175. -
Rá- zem =
na-,
pojednou. R. vše se proměnilo. Vrch. R. něco skončiti. Schlz. —
V raz. Má milá zahojí v jeden r. (najednou). Brt. P. 87. —
Co raz — kdykoli. Co raz tam přídu, nikdy néni doma. Mor. Vhl.
— R. mince, Münzfuss. R. konvenční, rakouský, dukátový. NA. IV. 53. Mince ušlechtilého rázu. Let. 390. — Mill. 77., 78. (Cf. Jir. Mor. 51.).
= R. =
druh,
způsob, povaha. R. vědecký, poesie; Znělka vyžaduje r. a protiráz myšlénky, Dk., starobylosti, pů- vodnosti, Tf., tonu, Mj. 214, národa, KB., národní. Celkový r. něčeho. Us. Pdl. Dáti něčemu nějaký r
. J. Lpř., Mour. Paní ži- vého a veselého rázu; Otázky praktického rázu. Šml. Rozmluva rázu zcela osobního. Osv. I. 203. —
R., der Theil, welchen der Weber auf einmal schlichtet. Šp.
— R. =
hromada. Vzal jsem jednu z knížek, jichž tam ležel ráz po ruce, a ukázal jsem mu ji. Obz. 1888. 127.