Raziti
Raziti, raz, žen, ení; váznouti, ul, ut, utí; rážeti, rážej, el, en, ení; rážívati = raniti, bíti, hoditi, schlagen, verletzen; proniknouti, durchdringen, rühren, reizen; smrděti, stinken: se = řítiti se, hoditi se, vyhnouti se, an- fallen. Jg. — abs. Obilí již razí ven (vy- ráží). Us. u Olom. Sd. Máslo již razí, wird ranzig. Na Ostrav. Tč. — co, koho. Já tě ráz-nu (uhodím). Us. Rážeti ořechy, hrušky, Us., cestu (chozením tříti), minci, peníze, D., oko, ucho, smysl (pronikati). L. R. slova, lež (prägen), rány. Dch. Za všecky já budu rážat a z hospody ven jich kázat. Sš. P. 570. — co komu: cestu, dráhu. Us. Dvěma prvějšimi verši sobě cestu razí k hlavité větě. Sš. I. 106. — (co) čím. Ořechy ka- mením, klackem rážeti. Us. To dýmem razí (smrdí). Na Mor. a Slov. Koll. — co oč. Řeka vlny o skály ráží. Us. — (se) kam. Věci ty ráží na mysli. Měst. bož. R. se na nepřátely se svým vojskem. Pulk. Razil lesk všeli,ké okrasy v oči Elleniny, že téměř oslnuly. Č. Razili se k odění (hrnuli se), Dobn. — (co) kde: dno na macku (macek = hoblík). Šp. V té komoře razí (smrdí) puchem. Na Ostrav. Tč.