Rdíti se
Rdíti se, 3. pl. rdí, odchylkou rdějí. Vz List. fil. 1884. 459., 444., Mkl. Etym. 284., Mz. v List. fil. XVI. 179. Rdějí se ruože. Troj. 220. a. Rdící se víno, rdějící se vody. Br. — čím: nachem (jako nach), Vrch., plamenem, Kká., ohněm, žárem. Osv. — v čem: v studu. Vrch. — od čeho: od rozpaků. Kká. Td. 352. — kde. Na vý- chodě rdí se zora. Kyt. Na níž (zdi) růžemi se šípek rdí. Čch. — več. Slunce v safír hned se nítí, zas rdí se v rubín. Kká. Td. 318. — jak: až po uši. Us. Šd. Nebe se rdělo, jako když je samými růžemi posází. Sá. — kdy jak. V blízkého jitra snivé předtuše se rdíce v různých odstínech. Vrch. Myth. I. 204.