Rejd
Rejd, u, m. Vz Mz. 292. — R,, jízda (zastr.), die Fahrt. Ctib. — R., s vedlejším po- nětím veselosti, lehkomyslnosti =,jízda, křiky a skoky t.j. se křikem běhání a skákání hřmotné, der Tnmmel, Unfug, Muthwille, das Lärmen. Jg. Jaké jsou to rejdy? Jaké tam vede rejdy? Ros. Amazonky muže mordu- jíce podlé vůle r. svůj provodily. V. R. tropiti; činiti své rejdy; dáti se zase do svých rejdů. Us. Dch. Až bude po tom rejdu, nach dem Tumulte. Dch. R-dy robiti, sich herumtummeln. Na Ostrav. Tč. — S ve- dlejším smyslem lsti, úskoku, der Strich, die Finte. Rozumím já jeho rejdům. Ros. — S ponětím obtížnosti, die Beschwerlichkeit. I páni v týž r. jíti musejí jako jejich chlapi. V. — R.., příkrá oklika na silnicích n. cestách, der Umlauf. Plk. — R, ujetá kolej, das Ge- leis. Tu (na cestě) je kamenito, proč vy- jíždíš z rejdu? Us. u Petrovic. Dch. — R., náprava u vozu, die Wagenachse. Ros.