1. Ret1.
Ret. Cf. Mkl. Etym. 285., List. fil. 1890., 199., 200. (Mz.). Dim. retek, rtík. V MV. nepravá glossa. Pa. Rty plné, tenké. Dk P. 70 Rtové a zuby závory dvoje. Us. Hkš. Jed pode rty. Ž. wit. 18. 3. (50. 17., 105. 33. a j.). Tázal se jí rty na rtech. Exc. —
R. =
ústa. Rtové pravdomluvní, utrhaví. Proch. Bibl. děj. 174. —
R. píšťaly. NA. V. 204. =
R.
květový. Rst. 483., Slb. XL V.