RobitiRobiti. —
abs. Nic se samo něrobí. VSlz. 1. 222. —
co. Vězte to páni, ješto svobodné vládyctvo robiti přezříte aneb kněží (=
v po- robu přivésti, knechten). Št. Kn. š 155. 13. —
komu. Sama jedla, sama pila, sama sobě rob. Us, Brt. —
co kde.
Po jeho chrbtě mravci hniezda robili Němc. VII. 79. My nemusíme z domu, máme
pri čom doma r. ZObz. XXII. 154. I
na Rusi robiť musí. Slov. Rl. Pr. II. 21.
V potu tváře robí na polích anebo
v lesích. Vrch.