Robota
Robota, y, f., od slov. rob = servus, mancipium; strč. rob v parob. Ht. Cf. Ar- beit. Strsl. rabota, příp. -ta, servitus. Mkl. B. 163., 165. Vz Rab, Rob, Gl. 296. — R., dílo, práce, Arbeit, f. V. Posud na Mor. a Slov. Vybíral odtud úroky a jiné daně a r-ty bezpravně. Půh. II. 95. Služebná dě- večka na robotu chodí. Sš. P. 497. Pilni jsú trhóv, robot na poli, jimiž zbohatěti žá- dají. Hus. I. 122. To dievča je do r-ty ako osa. Mt. S. Kde jeden čihi a druhý hota, tam nebývá dobrá r-ta. Mt. S. U kohos svú r-tu nalezl, k tomu hleď. NB. Té. Vodu hrabala, piesok viazala, od tej r-ty tři dni ležela. Koll. I. 339. Jíti, dáti se do roboty. Jaká r., taková odplata. Ruka bez roboty upadne do psoty. Bez ochoty zlé roboty. Koll. Ně- komu robotu dáti (práci, zaměstnání). Ko- hout lidí ku práci a robotě denní budí. Rad. zv. — R., pracné dílo, mühsame Arbeit, Mühe, f. R-tou dělati. V. Bude s ním r-tu míti (dosti co činiti). Ros. Sobota kněžská ro- bota. Us. Podrobili jsme již své syny i dcery své v robotu a ze dcer mých jsú čeledi (famulae). BO. Už toho, má milá, do roboty (dosť). P. sl. 274. R-ty klopoty. Km. Po různých r-tách choditi. Na Ostrav. Tč. Co jste vy tú robotěnkú zedráni; Na robotu kážó, chleba neokážó. Sš. P. 512 , 513. Velká r., malé tvarůžky (mzda). Pk. — R., nevol- nictví, služebnost, die Sklaverei, Knecht- schaft. Tehdy císař z své milosti vší r-ty zemi zprosti. Dal. — R., panské dílo z po- vinnosti a musení, der Herrendienst, Frohn-, Tage-, Hof-, Grunddienst, die Frohne, Frohn- arbeit. Robot. Jg. R. = práce, kterou byli po- vinni sedláci (lid robotní) svým pánům v Ra- kousku až do r. 1848. Rk. Vz S. N. R. zem- ská, panská; ženní, luční (od louka). Šp. Den r-ty s koněm, der Pferdezugtag, honební, die Jagdírohne, ruční, die Handfrohne. J. tr. R. rukovná, zapřažná. Slov. R. jetá (s koňmi), pěší n. chlebová (za den dostal sedlák za ni libru chleba). Na Mor. Brt. R. orná, vlá- čebná, ženná, sečná, hrabni, rybničná, mla- tební atd. Vz Gl. 296. R. tažná n. potažní n. s potahem. Drží mi roboty, ješto by mi měli žíti a voziti. Půh. I. 293. My na tej robotě co sa naděláme; Nevstane r., ne- vstane už více. Sš. P. 512., 513. Z roboty něco dělati (hrabati, žíti). Us. Výkup, vy- koupení, kniha, seznam r-ty, účet z r-ty; plat za vyměněnou rtu. Šp. Vz Žer. Záp. 1. 15., 130., 262., II. 152. — R., potah, das Zugvieh. Když jsú přišli do skály, tu jest jim povědíno, kdo jich r-tu žene a potom když jsú drahú jdúce do Nebšoví přišli, tu jsú jim řekli: Jděte do krčmy a tu nalez- nete svú rtu, kterážto jest zbita a oni vi- dlice, an jest jejich dobytek zbit, tázali jsú se, u koho jsú ten dobytek kupovali ? Gl. 297. — R., běžné dílo, leda bylo, eine schlechte, liederliche Arbeit. R-tou všecko odbývati, dělati. Ros.