Robota. Cf. Mkl. Etym. 225., 349., Rk. Sl., S. N. R. je máti života. Ev. šk. II. 239., Hdž. Šlb. 17. Kde je r., tam te mäd; Kto nemá roboty, začne si klebety. Slov. Orl. IX. 246., 247. Počni každou r-tu od hrubšího koňca; Do r-ty jak by svázal a do tanca, jak by házal. VSlz. I. 222., 234. R. se mi zprotivila, na jídlo mám chuť; Jaká r., taká sobota. Slez. Šd. Dobrá r., milá sobota. Us. Brt. Boty jako do roboty (pevné); Musíme zase do té r-ty. Us. Tkč. Hleď ene takej roboty, co ti sľubuje též soboty. Slez. Šd. R., robota, na celý den jej mám: nechce sa mi robiť, ak pri tom nezpievám! Ani mi r. robotou neide, len ta moja mysel za šuhajky ide. Koll. Zp. I. 59 , 84. Ni otec, ni matka cerušku vydaje: r-ta, ochota, pěkné obyčaje; Do r-ty ani hyp a na mísu ene syp. Us. Brt. R-ty do soboty a peněz do neděle. Bž. exc. Kdo nemiluje r-tu, vždycky světí sobotu. Vz Lenosť. — R = pracné dílo. Kto mě vy- prostí od roboty těla tohoto? Št. Kn. š. 50. — R. panská. Vz Nevolnictví (dod), Sdl. Hr. II. 137., IV. 258 R-ty panské: orání, hrabáni sena, sečení luk, praní a stříhání ovcí, sušení luk, žetí ve žních Arch. VIII. 615. R. zemské. Cf. Pal. Rdh. II. 253., Osv. 1. 167. Jde to jako na r-tě. Us. Brt. Dělá to rád jako z r-ty Us. Tkč. Kdo se na r-tě potrhá, ten čertu duši dá. U Bělohr. Bf. O r-tě v mor. národ. písních vz Brt. N. p. III. str. CIV.