Roháč
Roháč, e, m. = srnec. Sbor. slov. VIII. 139. — R., lucanus, brouk. Vz Ott. XXL 891. — R., podiceps, potápka. Ib. 892. — R. — rybník u Jankova u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3. — R. = vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 165. — R. blatnický — vino. Mod. kn. 1998. č. 40. 75. — R. = koláč atd. Zlámati r. = odejíti před časem ze služby. Hruš. 20. — Roháče = kratší strany obdélníků, kolem nichž se ovíjejí prameny osnovy. Litom. 66.