Roháč, e, roháček
Roháč, e, roháček, čka, ni., člověk bujný, trkavý, ein Uibermüthiger. Koll. — R., ro- hatý, der Gehörnte. Vůl, jelen roháč. Koll. — R., posluha, der Dienstmann, Ecksteher. Us. v Plzni. Dš. — R., lucanus, der Hirsch- käfer. Vz S. N., Frč. 188. Na Mor. rohál. Brt. R. parohatý, černý. — R , divoká kachna, křehař, potápka, podiceps cristatus, Taucher, m. Frč. 342., V. — R., jehla, ryba mořská, der Hornfisch. — R., kozlík k sušení jetele. Puch. — R., široké vidle, jimiž se hrnce do kamen sázejí. Na vých. Mor. — R., hora kar- patská v Uhrách. — R. = rohatina. — R., sagittaria, das Pfeilkraut. Slb. 226., Sch. II. 272., 472. — R., roh, das Horn. Vz Cupitáč. - R., veliký rohlík, nadívaný povidly, mákem, tvarohem, peče se obyč. o sv. Martině. Hü,- Bka., Mtl. — R., čtyrrohý koláč, který dostává chasa, když jde ze služby. V Domažl. Nl.