Rok
Rok, u n. a, roček, čku, m., lok. obyč. po roce. Vz Lokal. Do roka. Vz Skloňování. Strsl. rok?,definitio, praestitutum tempus, Mkl. B. 24., 26. R. od řek (v řku, říci), vz E, Ob. Hl. 141., Mkl. aL. 69., 62. — R. = rčení, der Spruch, die Sage, Behauptung. Ať do zajtřie nechá svého roka (že zabil draka a žádá od- platy). St. skl. IV. 64 — R., jistý r., ve Slez. a na Slov.: smlouva svatební, das Eheverlöb- niss. Rybay, Klš. — R., schůzka, řeč, rokování, die Unterredung, Beratschlagung, das Ge- spräch, die Zusammenkunft. Chodíc spolu do Hradiště na rok o věci Blažkovy. NB. Tč. Byl o to rok. Žer. Záp. II. 45. Tam s ním rok mívala. St. skl. 5. 42. S ní v roky se dali. Ctib. — R,, zvl. shromáždění lidí v určitý čas k jednání o společně důležitosti, die Versammlung, Berathschlagung, der Raih, Landtag. Sněm o volení krále, a tu na tom roku jedni Rudolfa, druzí ... V. Když rok napřed psaný aneb sněm měl držán býti. Břez. 191. S knížetem k roku přijdou. Dal. Stavům rok v Praze uložiti. Dvě kron. Sjezdy a roky držeti. Mus. R. bylo sebrání jistých osob jakéhokoli stavu ke dni uloženému. Palacký. Vz Sjezd, Sněm, Sbor. — Boky do- mácí od 14. stol. soudy slibné, na kterých se více po pravdě než po právu (t. j. volně, bez právních forem) o sporných věcech menší ceny soudilo. Kdo takto soudili, sluli domácí rokovníci. S. N. — R., určitý čas, termín, lhůta, der Termin, die Tagfahrt, Frist. Roky vzíti = jistý čas umluviti. Kat. 230., 2696. R. nemocný (nemocnému daný). Žer. Záp. I. 25., 32., 44., 70., 104., 105., 135, 138., 149., 219., Gl. 298.; r. o. česť, die Tagsatzung wegen Ehrenbeleidigung; r. opravený, wenn die Klage des Klägers wegen Zeitmangel nicht vor das Landrecht kommen konnte, hatte derselbe den Termin seiner Klage für das nächste Landrecht zu verbessern, resp. zu erneuern; r. selský, die Beschwerden der Unterthanen gegen die Grundobrigkeit. Gl. 299. Tamtéž vz R. pořádný n. užitečný, volný. Vz také Žer. Záp. I. 230., 260.-262, 275., II. 145. (o selském r.). Prodati něco na roky (na lhůty); aby toho pílen byl (písař), komu se co prodá buď na roky aneb za ho- tové; Rok složiti, položiti, uložiti, jmeno- vati; Státi s někým po něčí straně na roku a při jeho vésti; Rokem prodleti (termín j prodloužiti). V. Aby kupec dráže dal na r., než by dal za hotové. Št. R. pronedbati, promlčeti. D. Roky opravovati (odklady bráti). Vš. K rokům státi (k určitému dni na soudě státi). Jg. V čas oplacení protahuje roku. Br. Vzal si r. do dvou neděl. Ros. R. pod rok (auf Jahresfrist) půjčiti. Arch. nách. 1533. (Hrš.). Kterýmž byli r. k vypro- dání statků do sv. Havla jmenovali. Bart. 209. 36. Položil jim r. k vytažení. Bart. 227. 34. Přidávali jim roku do hromnic. Bart. 210. 23. K roku prase chovati (které se pří- štího roku zabíjí). Mor. Brt. Prvý r. položiti na dvě neděle; Komorník, dada r. stranám na dědinu najméně dvě neděle napřed před tím odhádáním, vjede na dědinu; R. jalový, eine Tagfaht, wobei die Klage nicht zur Ver- handlung gelangt. O. z D. Kněz Hanuš mieni sám na roce býti v L ... Ps. o záští. O to mnoho rokóv bylo mezi nimi. 1b. Pakliby kdo neupomínal a propustil 3 léta a 18 ne- dělí od plnění roku. Vl. zř. 384. Jej pohonil v tom městě trhem k tomu roku. Kn. rož. 21. Dadouce jedni druhým rok napřed vě- děti a po tom roce vypovědělém pořád zběhlém a vyšlém máme kupitelům našim summu 5000 zl. zase dáti. Tov. 160. Aby v určený r. před ním se ukázali v súdě. CJB. 377. Žádný konšel nemá na rociech (bei der Tagsatzung) ubrmanem býti; Tehdy má jemu býti dán rok do třetího dne. Sob. 25., 95 Jestliže kdo dluh zapisuje výše nad 100 kop grošů českých, bude-li rozdílně na roky placení, tehdy kolik osob kvituje, od každé osoby kvitování po 4 groších českých. Zř. F. I. Z. XXXIII. Vz více v Gl. 297. až 300. Býti (= státi) někomu dobře na roku. U Olom. Sd. Kdy měl r. o smlúvu býti k žá- dosti králově opět sem ustúpiti. Hus. II. 179. Když toho r. složený přišel; Já jsem r. po- ložil určený; Položili jsme mu rok, a on před tím rokem přece odjel; Oni jsou roku žádali i dán jim r. až do téhodne; Jemu r. k stání položen jest i nestál; Strana druhá také ne- stojí, jakož r. položen; Před sv. Margaretú rok minul; Když ten r. středopostní přišel; Tehdy jest obžalovaný na ten rok stá! ku právu a žalobník nestál až do třetice; Pro- sili jsú Jana, aby jim r. dal polovici do ve- liké noci a druhú polovici do hradišťského jarmarku; Oběma stranám byl r. položen zavitý a konečný. NB. Tč.R. mu dali, aby sě jim v neděli dostavil na Prachaticích. Prvý r. na dvě neděle položiti. O. z D. R. ku přísaze položiti. Stranám r. k jistému dni položiti (k jistému dni je sročiti). J. tr. Na roce státi; R. boji vzíti. Dal. 85., 104. Opět mají r. od sv. Jakuba ve čtyřech ne- dělích; Od laetare svolili sobě r. do té so- boty bez obú práva pohoršení; Jak jsme na rocích bývali; Jíra stál na roce se svými svědky; Nedočkav roku pohnal mne; Upro- sení jsú Maršíkovi roci nemocní; Těch peněz na jmenovaný rok mi neplnil; Druhých sto slíbil dáti na též roky, jakož list svědčí; Stál na roce svú nemoc vyvozuje; Pakli roků prositi nebude, mají naň přísud dáti; Na roce stál uloženém podlé panského ná- lezu. Půh. I. 211., 296., 310., 361., II. 145., 289., 361, 461., 486., 492. Všichni přijidú na rok smluvený (tempore statuto). BO. Složil jim r. jiný k hodu. Star. let Stranám r. na zejtří položil. R. zmeškati, Pr. kut., pro- meškati. D. Položiti stranám rok k jistému dni. J. tr. Do dne a do roka. Rok a den počítá se plný rok a šest neděl. Pr., Rb. 271. Do jednoho roku, šesti neděl a tří dnů, lépe: do roka, do šesti neděl a tří dnů. Bs. O to mnoho roků bylo mezi nimi. O. z D. R. dáti; tehdy má jemu býti dán rok do třetího dne. Na roce býti (bei einer Tagfahrt sein). Vz Vš. 569. — R., čas oběhu země okolo slunce, 365 dní, 5 hodin, 48 minut, 47.5 sekund, S. N., t. j. r. přirozený, slunečný, tropický, das Jahr. V pl. užíváme více slova léta než roky. Vz tento článek ku konci (na Slov.). Jak staří r. dělili ? vz Léto. R. přestupný (das Schaltjahr), obecný (který není přestupný), měsíčný (das Monatsjahr, má 12 měsíců n. 354 dní, 8 hodin, 4836/60 minut, v přestupném roce 383 dníi, 21 hodin, 3239/60 minut). R. vo- jenský od 1. listopadu do posledního října; školní, křesťanský (od 1. ledna), loňský, pro- šlý, předešlý, minulý; letošní, běžící, tento rok; budoucí, příští, Us., nepravidelný (anoma- lijní), gregoriův, Juliův, siderický (hvězdní, pravý), tropický (návratný, vratný), sfoletni n. saekularní, nový, Nz., normalní (za pra- vidlo přijatý), církevní. Šp. Vz Léto. Tohoto roku, v tomto roce = letos. V. R. od roka, Ben. V., rok po roku; z rok do roka, Br., r. do roka, Zlob., od roku do roka. Ben. V. Co rok = každoročně. Kom. Z rok do roka se zhoršujete. Sych. Registra rok od roku pilně skládati. V. Slibujeme úroku 30 zl. do roka vydávati a platiti. Tov. 131. On má galaneček jak do roka neděl. Sš. P. 352. Posvátný r., das Halljahr. Dch. Šťastný a ve- selý nový rok (přání). Dch. Pres r. bohdá. Dnes jest nový r. O novém roce začnu. D. Roku tisícího osmistého dvacátého pátého jsem se narodil. Každého roku nová lékař ství se vymýšlejí. V. Na počátku roku. Br. Do roka mnoho platů míti. Har. Na nový rok o slepičí krok, na tři krále o hodinu (o krok, o skok) dále, na Hromnice o Hodinu více (dne přibývá). Us. Není toho kostelíka, aby v něm jednou do roka posvícení nebylo. Nespraví ten nic do roka, kdo nezavře na čas oka. Reš. Není Řím ani Praha jednoho roku vystavěna. Prov. Jg. Kdo se na nový rok v hlavě škrábe, bude míti po celý rok mnoho starostí. Na Mor. Kvete-li na podzim trn, hrušeň nebo jabloň, obyčejně následuje ne- úrodný a drahý rok. Mor. Kld. Nový roku vítej ! v lednu sněhy skytej, v únoru se mrač, v březnu prš, v dubnu straš, v máji často plač. Bůh ti požehnej! Moravan (kalend.) 1875. Vz Hospodářský. Více v S. N. — R., počatý ode dne, ve kterém se něco stalo (ne zrovna od 1. ledna), das Jahr. R. zármutku, nájemní. D. R. tomu již; před rokem; rok pominu! n. minul; do 7. roku; není roku starší (letošní). V. Jest mu rok. Jest tomu rok. Us. Na r., za r , v roce. D. Na r. peněz mu půjčil. Sych. Když se r. s rokem sejde, ničeho nepřichráníme. Sych. Celý boží r. to trvá. Us. To už po celý r. trvá. Us. Kolik roků (let) zde přebýváte? V Rok od roku; R. co r, Dch. Tak se děje r. po roce. Us. R. zkoušky, zkušební. J, tr. Všichni, jenž dráže na. rok neb na čekánie dávají, jsú lichevníci. Hus. 1. 214. Byl právě r. odpustný. Sš. J. 82. Každý lán platí do roka o sv. Jiří 40 gr. Půh. II. 289. R. užitkový, das Nutzjahr, berní, Er., správní, Rechnungs-, Verwaltungs- jahr, pozorování, Beobachtungs-. Us. Šp. Se- dmý roček přichodí, Juříček jede z vojny; Dnes r. pohřeb měla; Ty čekej do roka; Jak bylo po roce, přišla dcera k matce; Voda z ní nevyschne, rok po roku bude; Týden je mně rokem s nemilým člověkem; Dyž už bylo půl roka, už jablunka prokvetla, dyž už bylo po roce, na jablunce ovoce; Sedmý roček (lochodí; Já na tě zpomenu, to nejednó v roce. SŠ. P. 92. 161., 232., 316., 344., 354., 435.,577.,625. R. živnostenský, das Geschäfts- jahr. Kok má krok, přijde dříve než zvíš. Kos. Kok má krok a život v patách smrť. Pk. Co rok, malý prorok. Co rok, to prorok. Sk. Často se chvilkou promrhá, čeho nelze rokem nahraditi, Us. — R. na Slov. = rok života, věku, v češtině: léto, das Jahr des Lebens, Alters. Do roků přicházeti. Umřel v desátém roce věku svého. Us. Roky míti, v nejlepších rocích býti. S roky bude mou- dřejší Rozum před roky nepřichází. Bern. To učinil v 40. roce nebo: v 40. roce věku svého. Ta. starší je už za 6 roků a ta druhá za dva roky má dva roky. Us. u Rychn. — R., hledíme-li k úrodě, k počasí: mokrý, suchý, studený, teplý, úrodný, požehnaný, neúrodný, drahý, špatný, zlý, prostřední; rok na víno, na ovoce, Us., na zelí. D.