Rok
Rok = smlouva svatební. Skládati r-ky ; Jíti na jistý r. (na úřad, aby smlouva svat. se sepsala). Slez. a mor. Šd., Knrz., Brt. D. 261. — R. = schůzka atd. Dáti někomu r. A panie smluvila s dievkú, aby do chléva dala r. jemu. Št. Dali sobě r. Hr. ruk. 213. — R. domácí = soud soukromý, přátelský, smlouvání a rozeznávání mezi stranami spor- nými mimo soud veřejný, smír, Schieds-, Friedengericht, n. Na domácích rociech viece po pravdě (Billigkeit) než po právu súditi slušie a smlúvati lidi. Št. Kn. š. 150. 9. — R. = lhůta, termín. Cf. SR. 456., 845., S. 117, 175., An. 138., Vš. Jir. 466. Roky selské. Cf. Kn. dr. LXVII. Rok jalový = položený kromě rokóv, na nichž žaloby prochodie. Vyb. I. 975. Knihy roků, Tag- satzungs-, Terminbücher. Dch. Na r. polo- žený nestáti. Vš. 42. R. jim složil (usta- novil). Arch. VII. 504. Obdrželi r. na Měl- ník. Let. 129, Tak jsú položeny roczi bohatému i chudému. 15 stol. O rociech k svědčeni póhonóv; O roku opravení; List, kdež se rok věděti dává. Vš. Jir. 131, 142., 371., 373. O smlouvu r. vzeli. Výb. I. 440 Dal si s ním r. hádání. Výb. I. 274 V rok a v rok (= každoročné) má klásti po dvou zlatých; Peníze měly kladeny býti vše v rok (každoročně) po jednom zlatém. Urbář Ostrav. Zukal. Dachu mu r. tří dní k rozmyšlení. Pass. mus. 429. R. si položili za dvě neděle. Výb. II. 43. Nemají židům v sobotu dávati roky na křesťany; Na roky svú kúpi dávaje, aby dráže dal pro rok, než by dal za hotové. Št. Kn. š. 157., 173. R. dáti vězni = propustiti ho z vězení na postavení se zase k určitému času. Pal. Rdh. I. 185. (Jiří z Pod. 1. 1449.). Den a r. jest celý rok a 6 nedělí. Cor. jur. A. LII. — R. = 365 dní. R. veliký n. platonický (26000 let), ZČ. I. 181., Stč. Zem. 92., svě- tlový, Stč. Zem. 105., 155., světelný. ZČ. III. 35. -- Cf. Stč. Zem. 124. Než r. s ro- kem se sejde. Šd. Dnes r.; Ode dneška za r. Us. R. má dlouhý krok. Us. Bart. R. co r. (každý r.). Dch. To dítě roku neuteče (nebude do roka choditi). U Kr. Hrad. Kšť. Je-li na nový r. hezky, jsou pak pěkné žně. Mus. Na boží narození o komárovo zívnutí, na nový r. o kuří krok, na tři krále o krok dále. Mor. Brt. Od vánoc do nového roku (krátce). Us. Kšť. Pražský zámek má oken co dní do roka; Má sukeň co dní do roka (mnoho). Us. Tkč. Chudý jak z dra- hých roků. Us. O pověrách o novém roce vz v Mus. 1853. 492., 1855. 185. Hádanka: Vz Měsíc. — R. = počatý ode dne atd. R. církevní = od první neděle adventní až do budoucí první neděle adventní. Špch. 16. Nepřijde-li do dne do roka. Brt. S. 60 V šesti horách mých béře mi na každý r. víno. Půh. II. 355. Rok je dlouhý; Učí se r. za r. (4 léta místo dvou); V roce se mnoho změní; R. jako hodina (rychle ubíhá); V květnu minul r., co se vzali; Rokem se nic nepozná; Před rokem se nevrátí; R. ho nezabije; Jeden r. ho nevytrhne ani ne- zkazí ; Letošní r. mu dal; Sedlák má žně jednou do roka, kupec je má po celý r.; R. minul, jakby žilou šlehl; Pobyl si tam některý r.; Je to rokem (neúroda a p.); Stěží přežije tenhle r. Us. Tkč. — R. ži- vota. A mně už jde na dvanáctý. Tomu synkovi už dochodilo deset (let). Mor. a slez. Šd. — R. = počasí. Když na bram- bory přijde rok, jsou dobré. Us. Tč. — R., a, m., os. jm. Let. 515