1. Rosa
1. Rosa. V severových. Čech. rňsa. Sa. Byl s tím hotov do sejití rosy (do slunce východu). Světz. Koně vyvedené 1. máje na rosu nebudou míti chřípěcí. U Kr. Hrad. Kšť. Než sluuce vyjde, rosa oči vypije. Bž. exc. R. jako Labe; Stírá rosu (čaruje, aby krávy hodně dojily); Jděte, než r. obejde (oschne); Sukně, boty do rosy (špatné). Us. Tkč. — R. = bělavý nálet na zralých švestkách. Us. Rgl. — R., rostl. Cf Mllr. 42., 76., Rstp. 107., 503., 1718.— R. = pot. R. mu stála na čele Vlč