3. Rota, růta
3. Rota, růta, y, f. (zastr.), přísaha, for- mule přísahy, die Eidesformel, der Schwur. Kn. rož., Pal. IV. 1.25., Mkl. aL. 69. Odtud porota. Trojanští Řekové přísahali podlé roty jim vydané. Troj. 442. Oldřichovi rota vydána v tato slova. Půh. brn. 1417. Já chci, aby to řekl, jakož já tobě rotu vy- dám. Pass. 900. — Leg,Výb. I. 618. Vz Gl. 300.