Roubiti
Roubiti (zastr. rubiti), il, en, ení; roub- nou-ti, rubnouti, bnul a bí, ut, utí; roubati, roubívati, roubávati = sekati, hauen, hacken ; z trámů otesaných stavení pořádati, zimmern, zusammensetzen; rouby štěpovati, pfropfen, impfen, einschneiden; obrubu dělati, säumen, na vrub řezati, kerben. Jg. — abs. Kdo roubí a teše, na střechu si křeše. Č. M. 431. — co: strom (sekati), V., 2. štěpovati. Us. Jako když někdo roubá a štípá dřeva. Br. R. vazbu dříví, Br., chlív, stodolu, chalupu. Vz Roubení. R. punčochy, Techn., lépe: plésti. Jg. R. daně — rozepisovati, ausschrei- ben. Na Slov. Plk. Roubni ho = uhoď ho. Us. — co kde: dřevo v lese r. (sekati). Ms. pr. pr. R. pod zemí kořen. — koho čím. Mečem svým ji roubal (sekal). Lom. Nepřá- tele šavlemi r. Cyr. — co odkud. Tataři hlavy s nás roubati (sekati) budou. V. — co kam: v rozkol, do prokolu, do proštěpu, v proštíp, v prokol, do rozkolu, do celého rozkolu, do polovičního rozkolu. R. za kůru. Vz Roubování.