Rouhati se
Rouhati se, rouhávati se = haněti, lä- stern, tadeln, verspotten. R. se, strsl. ragati se, koř. rag?, Mkl B. 455., lit. rangoti. Mkl. aL 98. — abs. Mnozí budú následovati jich smilstva, od nichž cesta pravdy bude rúhána. Hus. I. 469. — se komu = 1. zlobivě proti někomu mluviti; 2. něčí slova n. hlas s po- směchem opakovati, Jemandens Worte und Stimme spöttisch nachmachen. V., Br., Dal: 141., J. tr. R. se Bohu. Ros. Nesjednává-li se srdce s ústy, netoliko nechválíš Boha, ale rúháš se neb posmieváš se Bohu; Po- něvadž kněžie zlí tak se Bohu rúhají, má král mocí svú, řádem chvály božie mstě, kněží těch od hřiechuov potáhnúti; Jenž sú Krista nevinného potupili a jemu se rú- hali; Lotr vise na kříži rúhal se spasiteli svému. Hus I. 307., 469., 472., II. 271. — se komu kde. Rúhali sú se (židé) Bohu na púšti mnějice, by jich Bóh nemohl na- sytiti. Hus. II. 376. — se komu čím, jak: nepříkladným životem. Chč. 624. Třetím obyčejem rúhají se křesťanští kněžie řkúce, že svú mocí hřiechy odpúštějí. Hus. I. 225. — kdy. Též diem i o tanci, jimž v neděli Bohu se rúhají. Hus. II. 409. — se nad kým = komu. Ros., J. tr., T. — se proti komu: proti duchu svatému. Br.