Rouno
Rouno, a, n. =. vlna, zvl. vlna. s koží ještě spojená. Koř. rů, příp. -no. Mkl. B. 116., aL. 173. Sr. Rváti. Die Wolle, das Fliess, Vliess. Ovčí r. a vlčí srdce. C. M. 41. Berana po rounu poznáš. Prov. R. ovčí. Štelc. — Zlaté rouno, das goldene Flies. V. V Kolchidě byl jmín beran se zlatým rounem, jehož Iason dobyl. Troj. I. 1. — Řád zlatého rouna. J. tr. Rytíř zlatého rouna. Ros. Vz S. N. — R., pýří na bradě, die Milchhaare. L.