Roura
Roura (na Slov. rúra), rourka, rourečka, y, f. — cev, trouba, die Röhre. R. vodná, lépe : trouba. Jg. Vodu rourami n. po rou- rách někam vésti. Zlob. R. plynová. Us. R. střeňová (v rostlinách na střeň), die Mark- röhre. Rostl. R. Bellocqova (rozkládací), vz Nástroj ranlékařský; r. jícnová francouzská, anglická, r. pro děti; vz Nástroje k opera- cím v ústech; r. děložní (Mutterrohr) cínová, pružná, s násadcem rohovým; r. dvojitá k ukrucování polypů hrtánových, vz Ná- stroje na polypy; r. Bellocqova (na uši), Itardova, r. konversační (s nálevkou roho- vou), vz Nástroj na uši. Cn. R. vystěrací nad vystěrači kádí (jíž se šrot do kádi pouští), der Malztrichter; scezovací, die Abläuterungs- röhre. Suk. R. teploměrná. Stč. Alg. 150. R. odvodicí, ssací, zdvihací u pumpy, stří- kací u stříkačky, vz KP. II. 403. R-ry po-, přeložiti. Us. Dch. — R., kašna, cisterna, der Röhrkasten. Ze čtyr trub teče voda do roury. Zlob. Svatého Jiří obraz z mědi nad rourou na hradě pražském postaviti kázal. Háj. — R., holeň, das Schienbein. Na Slov.