Rovnati
Rovnati; rovnávati = rovným činiti, pla- niti, ebnen, eben machen; rovně skládati, v pořádek uvésti, schlichten, ordnen; mířiti, jednotiti, vergleichen, schlichten, den Streit beilegen, besänftigen; podobiti, připodobňo- vati, vergleichen, in Vergleich setzen; se = rovným býti, podobati se, gleichen, gleich sein; mířiti se, sich vergleichen, einig wer- den, Vergleich treffen ; přirovnávati se, sich gleich stellen, vergleichen. Jg. — co: zem, Ros., věci. D., nerovné věci; co křivého jest, rovnati; r. sporné strany, V., dříví (skládati), Ros., roztržky (mířiti). Kom. — co, koho, se k čemu: žádosti své ke statku r. (aequare fortunae appetitum). Jel. Co ty to k tomu rovnáš (připodobuješ) ? Us. Jedny k druhým r. Br. Ku povahám tvým se rovná (hodí se). Kom. Na co sa ty k mládenečku rovnáš, dyž ty žádnej poctivosti nemáš ? Sš. P. 681. To se mi k smrti rovná. Us. Msk., Er. — co kde (podlé čeho): v kostnici kosti. V. Roztržky na sněme r. Kom. V lese dříví podlé sáhové míry (sáhovky). Ml. — co, koho kam: vojáky v řady. Bur. Dříví do sáhů r. Šm., Šp. Rovná vzduch do sáhu. Vz Opilý. Vz R. co s čím. — co, koho, se s čím: starou radu s novou r. (mířiti). V., Háj. Pazdeří s růží r. (věci nepodobné). Prov. Příjem s vydáním r. V. R. se s kým (mířiti). Jg. Domy s prstí r. Us. li. časy jedny s druhými. V. Když každý svú notú rovná se s druhým v jednotu (pták zpě- vák). Smil v. 1690. — koho mezi kým.* Rovnal je mezi sebou (mířil). Jel. Rovnají se mezi sebou. — co proti čemu. Jedno proti druhému r. V. Vydání proti příjmu. Ros. Připiš proti originálu r. Th. — co, se čemu. Své výmyslky božímu slovu r. (za stejné pokládati). Mej múdrosti, ni krásě nikte živý nerovná se. Kat. 302. Čemu se rovnala slova jeho, moři-li či nebesům ?; Pověz ty mi, krásná růže, kdo se tobě ro- vnať může? Sš. I. 11., Bs. 66. Hrdý se pyš- nému rovná. Prov. To se zlatu rovná. Ros. Rovná se knížatům. Dal. To se smrti rovná. Br. 2-/-2 = 4 dvě a dvě rovná se čtyřem; 12 : 4 = 3, 12 děleno čtyřmi rovná se třem; 12 — 3 — 9 = 12 méně tří rovná se devíti. 7 2 t, j. x rovná se sedm lomeno dvěmi, x = šp. m.: x rovná se sedmi lomeným dvěma. 5xa = 7b-5c3d čte se 5x lome- ných a rovna se sedmi b méně pěti c lomeným třemi d. Vst. Vz Rovný. Nz. — se komu čím: Heleně se rovná krásou. Jg. Zručností se tovaryš rovná mistru. Ml. R. se někomu rouchem. Št. Což se těch věcí mezi našimi lidmi do- týče, jsem k tomu přistoupil, aby spravedl- ností rovnáni byli. Arch. I. 125. R. se ně- komu postavou, Chč. 449., rouchem. Št. Kn. š. 163. Tak že jich sedm bylo a počtem svým se diakonům či jáhnům rovnali. Sš. Sk. 232. — se komu k čemu. To se mi k smrti rovná. Ros., Br., Kom. — se komu v čem. Rovnal se jí v kráse. Gníd. V práci se apoštolům rovná. Br. Pavel i v tom (že mrtevce vzkřísil) se rovnal Petrovi. Sš. Sk. 233.