Rovník
Rovník, u, m., der Aequator. R. = kru- hová čára od obou točen všude stejně vzdá- lená. Blř. R. = kruh, jenž dělí zeměkouli na polokouli severní a jižní. Blř. R. světový či nebeský, der Himmelsaequator. Š. a Ž. Kde věc sama tak jasně vyslovena, tam stín se ztrácí, jako když pod r-kem slunko za po- ledne na hlavu padá. Sš. Mr. 64. R. magne-
tický, zemský, nebes; výška r-ku. Nz. — R., a, m., společník, vz Rovenník. Slov.